Pro žádného kočičího milovníka asi nebude překvapením, že starší kočka potřebuje trošku jinou péči než kočka mladá. Otázkou ale zůstává – jak poznáte, že vaše kočka už seniorem je?
U lidí poznáme ideální čas na důchod snadno. Shrbená záda, bílé vousy, méně síly. U našich chlupáčů to ale tak jednoznačné není, ačkoli se kočičí chlupatá brada někdy takže stříbrně přebarví. Na mazlíčcích ale tělesnou únavu hned tak nepoznáme. A pokud ji poznáme, můžeme pro ně udělat pár věcí, které život v úctyhodném věku zpříjemní.
Bolí mě klouby, bude pršet
Oblíbené pořekadlo těch lidských seniorů. Kočky nad sedm až deset let už mohou být všeobecně považovány za seniory. Podle studií má 90 procent koček starších dvanácti let drobné problémy s klouby. Pokud se tedy vaše kočička méně hýbe, méně skáče na parapet nebo kuchyňskou linku, je to možná právě proto, že se nachýlil její důchodcovský věk.
Nejen klouby s postupem času trpí, stejně jsou na tom zuby. My jsme pro vás článek o péči o kočičí zuby napsali, zkuste naše rady zařadit do každotýdenní rutiny. Pokud totiž chlupáčovy tesáky zanedbáte, v pokročilém věku je může začít ztrácet. Pak to samozřejmě dopadá nechutí k jídlu a ztrátou na váze. Na druhou stranu můžou starší kočky naopak na váze nabírat, protože kalorie prostě už nevyběhají.
Co pro něj můžete udělat?
Pravidelné, třeba roční, prohlídky u veterináře by se pro páníčky měly stát rutinou. Nezapomínejte na proteiny, kočky jsou masožravci a jejich hladina proteinu by měla být vyšší než u psů. Čtěte etikety na pytlech nebo konzervách a přizpůsobte krmivo věku.
Ani u starších koček byste neměli rezignovat na dostatek hraček a stimulaci jejich aktivity. Jak často si budou chtít hrát nechte samozřejmě na chlupáčích, procházkám se ale vyhýbat nemusíte. Když se kočičák nemůže vydat na obchůzku sám, vodítko je jasná volba a zabráníte tak zmiňované seniorské nadváze.
Na bolavé klouby měkkou podložku, polštářek jako obláček je ideální volbou. A co jim ještě uleví? Když se nebudou muset namáhat a škrábat se do záchůdku. Obstarejte kočičí toaletu s co nejnižšími okraji. Poslední věcí je snadná dostupnost k jídlu a vodě, nenuťe malého důchodce zbytečně chodit do schodů.
Moc péče moc škodí. Sledujte svého miláčka a dejte mu takovou péči, o jakou si řekne. Ale pozor, my taky nechceme slyšet, že bychom se měli šetřit. I kočičí senior může stále být neúnavná čiperka!
