Záchrannou službu jsme už asi všichni někdy museli použít. Jak ale vypadá práce těch, kteří pomáhají řešit úrazy, nehody a odchody našich zvířecích kamarádů? V dnešním rozhovoru s primářkou zvířecí záchranné služby, MVDr. Dagmar Minaříkovou, z VZS Pet-Medic Praha, se dozvíte více o činnosti záchranné služby pro zvířata a spoustu zajímavostí z oblasti zdravotní péče poskytované domácím zvířatům.
Letní rizika
Dobrý den, teploty začaly znovu atakovat třicítku, jak nejlépe předejít teplotnímu šoku u koček? A jak reagovat, když máme podezření, že je zvířeti už špatně? Jak pečovat o chronicky nemocná zvířata v horku?
Dobrý den, u koček žijících v domácnosti/bytě (jak zdravým, tak s chronickým onemocněním) je dobré nechat přístupné i chladnější místnosti v bytě (např. koupelnu, kde většinou bývá dlažba). Přes den příliš nevětrat, ev. nechat zatažené závěsy či žaluzie. Kočky nejsou hloupé, a ikdyž mají rády vyhřívání na sluníčku, vědí, kdy je čas se jít zchladit. Dále musíme hlídat, aby měly vždy dostatek čisté pitné vody. Pokud se bohužel stane, že se kočka „přehřeje“ (povrchní, zrychlené dýchání, bledší lepkavé sliznice, zvýšená tělesná teplota), začneme chladit tlapky (studené zábaly, postavení zvířete např. do vany s chladnou vodou), ev. otevřeme lednici a kočku necháme chvíli dýchat chladný vzduch. NIKDY zvířeti nepoléváme a nebalíme hřbet! Dochází tak ke stažení (vasokonstrikci) kožních cév a teplo tím naženeme ještě víc k životně důležitým orgánům.
Je rozdíl, jak vysoké teploty snáší kočky nebo psi? Jak časté jsou kardiovaskulární problémy u koček?
Nemyslím si, že by ve vnímání teplot byl nějaký extrémní rozdíl mezi kočkou či psem… Stejně jako u nás lidí, jsou někteří jedinci odolnější a někteří méně. Problémy se srdcem se u koček nevyskytují tak často, jako u psů, nicméně také jsou. A to buď vrozené, jako např. hypertrofická kardiomyopatie (častěji např. u mainských mývalích, britských koček – tam jsou v chovech i sledovány genetickými testy a postižení jedinci nejsou pouštěni do chovu). Anebo i s věkem získané, jako např. různé formy degenerativních změn na chlopních či srdečním svalu.
Jaká jsou vaše doporučení na cesty, pokud s sebou mazlíčka bereme na prázdniny autem?
Pravidelné přestávky, dostatečný přísun tekutin, adekvátně klimatizované auto, případně i chladící podložky do boxů.
Na jaké úrazy dát zejména v létě u koček pozor?
Kromě přehřátí? Ono kočce se může po celý rok stát cokoli. Hlídala bych okna (hlavně při otevření na „ventilaci“, tam se kočky často zaseknou při snaze dostat se ven/dovnitř domu), balkony i okna by měly být zabezpečené (speciální sítě, či pletivo) proti pádu zvířete. Přeci jenom v létě častěji větráme. Při špatně nastavené klimatizaci v bytě může kočka dostat až zápal plic. Venkovní kočky je dobře chránit proti vnějším i vnitřním parazitům (obojky, spot-on preparáty).
Jak řešit nehody…
Jak správně řešit kolizi auta s domácím mazlíčkem? Kam volat, jak zvíře ošetřit na místě?
Pokud je to možné, okamžitě na místo zavolat veterinární pomoc a snažit se minimalizovat manipulaci na nutné minimum. Bohužel, dosah veterinárního lékaře na místo nehody je stále složitý. V případě, že se nám nepodaří lékaře na místo nehody sehnat, nezbude nám nic jiného než si zvíře na kliniku dopravit sami. Stále dbáme na velmi šetrnou manipulaci a převoz na kliniku. Pokud jsme účastníky nehody, je to stresující. Zraněné zvíře na klidu určitě nepřidá a nedostupnost odborné pomoci stres jen stupňuje. V tom případě důrazně doporučujeme, aby Vás i pacienta na kliniku převezl někdo, kdo bude schopný dávat pozor na řízení vozidla a neohrozí ani svou posádku ani ostatní účastníky provozu. Ikdyž zvíře vypadá na první pohled v pořádku, pořád je tu možnost vnitřního zranění. Je lepší zkontrolovat “zbytečně”, než něco zanedbat.
Kdo řeší ošetření zvířat při dopravních nehodách?
Řešíme i složité situace
Pokud se stane dopravní nehoda v Praze a jsou u toho zakladní složky IZS, tak ty nás většinou zavolají. Ale jejich hlavním úkolem je postarat se o lidi. Bohužel veterinárních zachranných služeb na území ČR moc není. Výjimkou je Brno, kde službu provozuje VZS Pet & Horse Emergency. Pokud najdete například sraženého opuštěného psa na území nějaké obce, kde není žádná VZS na dosah, myslím, že v tom případě je povinná obec.
Kterým “klientům” je vaše záchranná služba určena? A kam se obrátit, pokud v určitém regionu tato služba dostupná není?
Veterinární záchranná služba Pet-Medic je určena především pro domácí zvířata. Nejčastěji vozíme pejsky a kočky.
Jaké pojištění mají vaši kočičí klienti?
Když tak nad tím přemýšlím s pojištěnou kočkou jsem se ještě nesetkal. Ono všeobecně těch pojištěných zvířat moc není.
Věci poslední a důležité
Co dalšího, kromě akutních stavů, řešíte? Jaké další služby mohou lidé u vaší zvířecí záchranné služby Pet-Medic využít?
Jsme tu především na akutní stavy. Dále provádíme neakutní převozy pacientů na kliniku nebo po zákroku domů. Stále častěji si nás volají lékaři, kteří slouží v menších ordinacích a potřebují předat akutního pacienta na odborné pracoviště nějaké veterinární nemocnice. Také jako doplňkovou službu nabízíme euthanazie v domácím prostředí. Ve spolupráci s pohřební službou pro malá zvířata Pet Pieta a krematoriem zvířat v Běchovicích, pak ty následné služby.
Jak probíhá eutanazie u domácích mazlíčků? Kam se správně obrátit po úmrtí zvířete?
Naši lékaři s majitelem vždy proberou zdravotní stav, pokud má majitel lékařskou zprávu od ošetřujícího lékaře svého zvířete, je to jednodušší. Pokud náš lékař má nějaké pochybnosti, bude ji požadovat nebo si zdravotní stav s ošetřujícím lékařem probere po telefonu. Stává se nám, že si nás zavolají majitélé k tomuto zákroku a náš lékař ho neprovede, protože má pochybnosti nebo je jasné, že zdravotní stav je řešitelný. Stavá se, že místo euthanize nastává boj o život. Máme pacienty, které potkáváme třeba i 5 let od naplánované euthanazie a majitelé jsou šťastní, že svého parťáka mají po boku. A to je nádherný pohled. Pak je tu skupina lidí, kteří požadují euthanazii u zvířete, které na tento zakrok není indikováno, stav je řešitelný nebo je zvíře nejakým způsobem nepotřebné. Ti lidé na zákroku trvají, ale náš lékař ho prostě neprovede. V těchto případech dokáží vzniknout velké třecí plochy a párkrát se stalo, že majitel nám posádku napadl. Euthanazie má být pomoc, pomoc zvířeti, aby netrpělo a odešlo důstojně. Lidé si musí uvědomit, že lékař si musí sám před sebou zdůvodnit, proč bere život. V každém případě je euthanazie v domácím prostředí bezesporu pro každé zvíře méně stresující. Zvířata jsou klidnější a berou nás jako běžnou návštěvu. Pokud tedy náš lékař dospěje k závěru, že tato pomoc je na místě, euthanazii provede. Snažíme se být ke zvířeti i majitelům co nejšetrnější. Pokud je zvíře neklidné, volí se v první řadě sedace do svalu a nechá se v klidu usnout u majitelů. Teprve potom se přistupuje k zajištění žilního vstupu, kterým jsou podávány potřebné látky. Vždy se podávají anestetika, aby bylo jisté, že zvíře opravdu nic nevnímá. Ve většině případů je to klidné a velmi rychlé. Co dál s tělíčkem, je na rozhodnutí majitele. My jsme schopní zajistit asanaci, pohřbení na zvířecím hřbitově pod Řípem nebo kremaci tělíčka v krematoriu v Běchovicích, což je v podstatě to nejčastější rozhodnutí majitelů.
Čeho majitelé nejvíc litují u těžce nemocného společníka?
Že mu nemohou víc pomoci, že s ním nemohli strávit víc času, že má bolesti a taky trochu sebe – že jim bude smutno, když parťák odejde, co si bez něj počnou. Svým klientům ale vždy říkám, že na určité věci a i odchod mazlíčka se nedá stejně připravit, proto ať si užívají naplno chvíle, co s ním ještě mají. Na slzy a smutek pak bude času dost…
Ostatní informace
Koho kontaktovat, pokud nalezneme jakékoliv jiné zvíře, které vypadá, že potřebuje ošetření nebo pomoc?
Existují záchranné stanice pro volně žijící zvířata. Například v Praze se dovoláte na telefonním čísle 773 772 771.
Které druhy volně žijících zvířat mohou mít (kromě lišek) vzteklinu? Jak nejlépe poznat nakažené zvíře? Jsou další onemocnění divokých zvířat, která mohou ohrozit buď kočku domácí na toulkách nebo jejího majitele?
Vzteklinu mohou přenášet všichni volně žijící savci. Inkubační doba onemocnění je 2-5 dní, zvíře mění chování, ztrácí plachost, může se objevit hydrofobie (strach z vody), zvýšené slinění. Nicméně v České Republice bylo léta povinné plošné očkování divoké zvěře a tak stále by naše území mělo být vztekliny prosté. Spíše bych se obávala onemocnění typu psinka, parvoviróza, panleukopénie u volně žijících šelem. Proti těmto nemocem se ale domácí zvířata (psi, kočky) nechávají pravidelně očkovat a tak by riziko přenosu mělo být minimální
Děkujeme za rozhovor a přejeme klidné léto.
