Od nepaměti si lidé mezi sebou předávají mýty o kočkách. Prý nosí štěstí, navštěvují novorozence v kolébkách, nebo se plaví po moři se sovami. Jaké jsou nejzajímavější mýty? A proč jsou kočky předmětem legend? Přinášíme další tři známé i neznámé mýty.
Kočky se objevují v mnoha náboženstvích, stejně jako různé andělské nebo ďábelské postavy. Ať už příběhy jsou, nebo nejsou pravdivé, můžete si alespoň udělat názor, jak se různé kultury ke kočkovitým šelmám chovaly. Pár historek jsme vám představili v prvním díle… neprošvihli jste ho?
“Kočky přinášejí štěstí jen s určitou barvou srsti a s určitým stupněm roztomilosti.”
Japonci věří, že kočky mohou zaručit hojnost. Jak velkou ale ovlivňuje několik faktorů. V Japonsku existuje talisman jménem maneki – neko, který přináší majiteli štěstí, většinou ve formě velkého množství peněz. Je to ta známá, tlapkou mávající kočka. Štěstí podle Japonců přinášejí i černohnědé kočky.
Buddhisté říkají, že kočka s tmavou srstí přináší zlato, světlá kočička zase stříbro. V Rusku jsou modré kočky symbolem štěstí. V Číně dovedli podobné legendy na vyšší úroveň a tvrdí, že čím starší a roztomilejší kočku si člověk pořídí, tím šťastnější a spokojenější pak majitel bude.
“Kočky jsou ztělesněním zavržených žen a živí se novorozenci.”
Další příběh má svůj původ v Bibli. Jak možná víte, Adamova vzpurná “bývalá manželka” Lilith je zmiňovaná v Isiášově knize a odkazuje na mnohem starší démonickou postavu z hebrejských tradicí, která pojídala malé děti. Co jste ale asi nevěděli je to, že se mohla proměnit v kočku.
Podle některých sefardských Židů byla Lilith známá jako El Broosha; tedy příšera v těle černé kočky. Nejraději má prý novorozence, v noci si je najde a vysaje z nich krev. V některých pověstech určitých národů a náboženství se ale objevuje třeba i v těle sovy.
“Jsou žijícími urnami pro lidské duše.”
Určitá odnož buddhismu, kdysi praktikovaná v Siamu (dnešním Thajsku) a Barmě, věřila, že duše zemřelého člověka se dostane do kočky. Tímto způsobem žily duše v jakémsi kočičím očistci, a když kočička sama zemřela, duše vstoupila do nebe. Proto tato část buddhistů držela kočky ve velké pozornosti a kočičí sochy můžete vidět u nohou Buddhy. Dodnes se v Thajsku zachovala tradice, že při korunovaci krále je přítomna siamská kočka ozdobená zlatými šperky. Prostřednictvím ní je totiž přítomný i minulý král.
Znáte i vy nějakou nesmrtelnou historku nebo legendu o kočkách?
