Co je vaše, to je její. Co je její ale rozhodně není vaše. Pokud jste někdy žili s kočkou, moc dobře víte, že váš domov považuje za svůj vlastní. U příležitosti letošního Dne matek jsme se rozhodli vám objasnit, jak to s vámi ten chlupáč vlastně má.
Psi se ve společnosti lidí chovají jinak, než ve společnosti psů. Kočky ale nijak nerozlišují mezi člověkem a jinou kočkou – vidí nás tedy jako další kočky. Samozřejmě vnímají, že jsme větší, nemají ale potřebu kvůli nám své chování nějak měnit. Mrskání ocáskem, otírání o nohy a vrnění jsou věci, kterými se kočky vyjadřují i mezi ostatními zvířecími členy vaší smečky.
Máma je jenom jedna
Nerady vás v čas, kdy oslavujeme maminky, zklamáváme, ale kočky nás opravdu nevidí jako matky, které je porodily. Na druhou stranu, většinou nám vyjadřují respekt a úctu takovým způsobem, jakým by ho vyjadřovaly svým kočičím maminkám. Proto taky není pravda, že se o své páníčky chlupáčci nezajímají – která živá bytost má nezájem o svoji maminku?
Protože kočky jsou už několik stovek let socializované a naučené žít s lidmi, může nám někdy připadat, že nás považují za své rodiče. A je pravda, že někdy se páníčci k mazlíčkům opravdu chovají jako k vlastním dětem, ne-li lépe. Všechno automatické chování, kterým nám kočky vyjadřují náklonnost, vzniklo během prvních dnů, které jako koťata trávila s maminkami.
Kdo nejlíp manipuluje lidmi? Kočky!
Když se vědci snažili přijít na to, jak si kočka vybírá svého nejoblíbenějšího člověka, jedním z důležitých faktorů bylo to, jak se lidé chovají ke kočkám. Proto když kočičku krmíte, hrajete si s ní a trávíte s ní čas, logicky pro ně začnete působit jako “rodič”.
Druhým faktorem bylo to, že kočky se naučily využívat naše emoce. Kočka na kočku většinou nemňouká, to aplikují jen na citlivé lidské duše, protože mňoukání působí jako dětský pláč. No jo, jsou to chlupatí “vyčůránci.” A ruku na srdce, nepřepnete snad do šišlání a maminkovského módu, když uvidíte spícího kocourka?
Co myslíte vy, bere vás chlupáč jako milovanou maminku?
