Rozhovor o hierarchii ve skupině koček, o pozitivní motivaci a kočičí psychologii s Klárou Vodičkovou Nevečeřalovou, vystudovanou chovatelkou cizokrajných zvířat a trenérkou, která se zaměřila na chování koček kvůli svojí kočičce.
Pilotní projekt – Garfinka
Ke kočičí psychologii jste se dostala přes svoji kočičku Garfinku, nyní máte doma kočky tři, jak jste je spřátelila?
Když jsem si pořizovala svého kocoura Sebíka, tak jsem o kočkách prakticky nic nevěděla a udělala zásadní chybu, tak jako to dělá 90% majitelů koček. Chtěla jsem své kočce pořídit kamaráda, aby nebyla celé dny doma sama. Seznamování se Sebíkem, který v té době byl už starší a měl za sebou spoustu ošklivých věcí, nebylo úplně snadné, ale zvládli jsme to. A teď se s Gagiškou vedle sebe tolerují. Příchod kocoura Barbuchy, to byla uplně jiná píseň. Barbuchu jsme si brali jako koťátko, tam bylo zásadní si s ním pořádně hrát, aby neobtěžoval Garfinku a Sebíka, aby to nevyhodnotili jako útok. Během týdne byl Barbucha, hlavně se Sebíčkem, jedna ruka a řádili spolu.
Jak poznáte kočičího člověka? Snadno – září do dálky.
Za jak dlouho poté, co jste sama aplikovala různé změny, začala Garfinka měnit svoje chování?
U Garfinky to bylo těžké, protože Garfinka byla vychována psem, byla z části byla přesvědčená o tom, že je briard, navíc má zdivočelé předky, takže to byla časovaná bomba. Nicméně ve chvíli, kdy jsem s ní začala pracovat a brala jí vlastně jako takový svůj testovací subjekt, tak ta změna začala přicházet velmi rychle. Například noční buzení, které na mě aplikovala, abych si jí všímala, vymizelo do čtrnácti dnů a tam mi vlastně došlo, že své kočce nerozumím a měla bych s tím začít něco dělat.
Jak na harmonický domov pro kočky
Co to znamená optimálně uzpůsobený byt/dům pro kočku?
Jedna z lásek Kláry Vodičkové Nevečeřalové
Úzpůsobit prostředí své kočce je vlastně nezbytné. A to zejména z toho důvodu, že díky vybavení bytu kočičím nábytkem zajistíme kočce možnost chovat se přirozeně a zvíře je pak viditelně šťastnější. Jako příklad si můžeme vzít zoologické zahrady. Ještě před pětatřiceti lety bylo v zoo normální, že zvířata byla na kachličkách, zavřená ve smradlavém pavilonu. Ten pohled byl žalostný a zvířata trpěla silnými stereotypními chováními. Posléze se začalo aplikovat, že jak ubikace, tak výběh zvířat, se má co nejvíce podobat přirozenému prostředí a zvířata najednou pookřála a začala se množit v zajetí. I druhy, u kterých to do té doby bylo nemyslitelné.
Jaké chyby nedělat, když je smečka bohatší například o pejsky a děti?
Jestliže máte doma stromovou kočku, potřebuje poličky a vysoká škrabadla, jestli máte kočku křovinovou, tak ta zase potřebuje různé schovky a mít možnost procházet si své území v nižších patrech. Co se týče pejsků a dětí, tak mám zkušenost, že se kočka ve většině případů lépe seznámí se psem a jejich vztah je pak velice silný. Děti, to je kapitola sama pro sebe. Záleží, jak je dítě staré. Máte-li doma kočku a má se Vám narodit miminko, tak je důležité hlavně kočku od miminka neodhánět a nechat ji, aby se s novým členem rodiny seznámila. V případě, že tak totiž neučiníte, může se stát, že kočka dítě nepřijme do smečky a bude se posléze snažit miminko vystrnadit.
Rozdíly mezi kočkami
Jsou pro Vás kočky z útulku a ty z chovů v určitém ohledu jiné?
Já říkám že evropské kočky (útulkové, pouliční) jsou úplně jiná sorta koček a na ty se specializuji. To jsou moji nejčastější klienti. Ono ve výsledku jde o to, že pouliční kočky se kříží podle sebe a člověk do toho nezasahuje, hodně se tam vyvíjí přirozené pudy, které jsou u těchto koček velmi silně nastaveny. Např. i značkování teritoria je mnohem silnější u evropských koček než u koček plemenných. Plemena už jsou cíleně šlechtěna na nějaký určitý rys. Tyto pudy už jsou u nich jistým způsobem potlačené. Největší průšvih bývá u koček z množíren, kdy máte spojené plemeno s bůhví kým, a následní potomci jsou nevyzpytatelní. Máte např. kočičku, která vypadá jako miloučká britská kočka, ale přitom je to malý pekelník.
Motivace u koček
Co považujete za vážné kázeňské prohřešky u koček a kocourů?
Podle mě nejvážnější prohřešek je, když kočka napadne svého majitele, tam je ale potřeba rozlišit, proč to ta kočka udělala, jestli má zdravotní problém, jestli jí majitel ublížil, nebo jestli je pouze nevychovaná a moc si dovoluje. Ostatní problémová chování, která u koček řeším, nejsou dle mého názoru kázeňskými prohřešky, ale spíše přirozené chování, které se nevhodně projevuje. Například močení v domácnosti není, dle mého soudu, prohřešek, protože to je často projev obrany svého přostředí a svého majitele a ve své podstatě to znamená, že vás vaše kočka miluje a brání si vás, ale brání si vás nevhodným způsobem, který se musí korigovat.
Nějaké překvapení! Copak z toho kufru asi vytáhne?
Jak kočku motivovat k žádoucímu chování?
To záleží, jakého žádoucího chování chcete dosáhnout. Pokud chcete s kočkou dělat základní poslušnost, tak nejideálnější způsob je tzv. pozitivní motivace, kdy si s kočkou domluvíte jasná pravidla, že ona udělá něco pro vás a něco za to dostane.
Jak odpovídat kočce na mňoukání, kterým si něco vynucuje (jídlo nebo pozornost brzy ráno)? Nevšímat si jí? Přiznám se, že když se toto stane a moje starší kočka toto dělá, předstírám, že ji neslyším. Je to správně?
To děláte absolutně správně. V tomhle okamžiku je opravdu nejlepší toto chování ignorovat, protože kočka díky ignoraci zjistí, že se jí tato strategie nevyplatí.
Pomůcky při výchově
Jaké pomůcky se používají při výchově koček? Co to je například klikr?
Pomůcek se používá celá řada. Od těch pozitivních, po ty negativní. Nejčastější negativní pomůcka při výchově kočky je rozprašovač s vodou, kterým člověk vesměs dosáhne jen toho, že se kočka naučí, že nemá v lidské přítomnosti někam lozit, ale v momentu, kdy člověk odejde, tak šup už šmejdí. Pak tu máme elektrické obojky podobně jako u psů, silikonové chrániče drápků, koupací pytle, apod. Klikr se řadí mezi pozitivní pomůcky a používá se právě při pozitivní motivaci. Používá se vlastně jako signál, teď se ti něco podařilo hezky a dostaneš za to odměnu. Je to podobné jako, když kočce nebo psu řeknete: “ty jsi ale šikulka”. Jen je to rychlejší a praktičtější způsob pro trénink se zvířetem. Klikr je jen taková malá krabička, která když se zmáčkne, tak vydá klikavý zvuk. Klikrů v dnešní době najdete celou řadu typů.
Má být kočka odměňována pamlsky za žádoucí chování? Nebo je zdraví přednější?
Záleží, co berete jako žádoucí chování. Jestli je to něco přirozeného, co ta kočka dělá běžně sama, tak dokud to nechcete zachytit na povel, nevidím důvod, proč by za to kočka měla dostávat odměnu. Pokud cíleně cvičíte nějaký cvik, tak je pamlsek nebo jiná odměna nezbytná. Co se přímo pamlsků týče, tak na trhu najdete, jak fastfoodové pamlsky, které nejsou pro kočky zdravé, tak i pamlsky, které kočkám neškodí. Moje kočky například nejlépe trénují za mrazem sušené a sušené maso. Je to jen na volbě páníčka, co do své kočky chce “nacpat”. To máte jako s dětmi, buď jim můžete za odměnu dát bonbony a lízátka, nebo jim můžete koupit sušené ovoce.
Hierarchie u koček
Znáte nějakou alpha kočku? Věříte, že i u koček domácích existuje určitá hierarchie?
Všude, kde je více, jak jedna kočka, tak existuje alpha kočka. Kočky si také určují svá společenská postavení a je to velmi složitý proces. Tato společenská postavení se v některých případech i poměrně často mění. Jako příklad uvedu své kočky. Dlouhou dobu byl u nás alpha kočkou můj nejstarší kocour Sebastián, ten ovšem onemocněl těžkou cukrovkou a jak mu bylo zle, tak nedokázal své postavení obhájit, a tak se o toto postavená začala prát Garfinka s Barbuchou. Jednou vyhrála Garfinka, tak dva dny šéfovala, pak došlo k další šarvátce, tu vyhrál zase Barbucha a zase chvilku šéfoval on, nebylo to stále pevné vůdcovství. Jenže my už mezitím řešili Sebíkovo zdraví na veterině, dával se postupně dokupy. Sebíkovi se udělalo posléze dobře, ještě chvilku odpočíval, a když se na to cítil, tak seřezal všechny na jednu hromadu. Vydobil si zpět své pevné postavení, které měl několik let a tím všechny šarvátky ustaly. Hierarchická postavení jsou opravdu složitá věc a myslím si, že u koček ještě zdaleka nevíme, jak to všechno funguje.
Děkujeme za rozhovor, přejeme hodně diváků i další připravované sérii pořadu Kočka není pes, který se začne brzy natáčet. Máte-li zájem o další informace o činnosti Kláry Vodičkové Nevečeřalové, můžete ji sledovat zde.
