Pozorujete-li svoje kočičí kamarády pečlivě, určitě si všímáte rozdílu mezi běžným škorpením a drsnou rvačkou (asi již umíte odhadnout, zda jde o ojedinělou výtržnost nebo jsou jejich vztahy napjaté dlouhodobě). Jak můžete vašim kočkám napomoci s vylepšením jejich vztahu? Jak je přimět k vzájemné úctě? Hlavní je, netrestat je za svoje chybné rozhodnutí…
Kočka nemusí vždy kvitovat s povděkem vaši snahu o zpestření vašich životů přinesením nového kočičího kamaráda. Vám se naopak může zdát, že to období, kdy si na sebe kočky zvykají, trvá nějak dlouho. Agrese u koček je přitom jen projevem duševní nepohody.
Počáteční chyby
Možná vám zemřel jeden z mazlíčků, chcete udělat radost dítěti (třeba kvůli školním potížím) nebo jen toužíte po nové kočce na mazlení a hraní, s výběrem nové kočky domů však nespěchejte. Počkejte, až najdete povahově vhodné zvíře. Šelmy totiž obtížně tolerují další elementy ve svém teritoriu. Ideální je, pokud se o novém zvířeti můžete od chovatelů nebo pečovatelů v útulku dozvědět, co nejvíce.
Vztah staré kočky a psa, může být v určitém ohledu snazší, než třeba přinesení mladého kocoura ke starší kočičí dámě. Ideální je si rovnou vzít dvě koťátka (sourozence), ale je možné zvyknout i starší kočku na mladší (kočku). Velmi mladý nekastrovaný kocour může být až dotěrný a starší kočku může jeho pozornost podrážit natolik, že se začne odreagovávat na domácím vybavení nebo čumáku nového člena rodiny.
Psychické zdraví především
Jako riskantní se jeví přinesení pouličního zvířete (polodivokého). Ikdyž se může zdát, že je adoptované zvířátko z ulice vděčné za teplo a stravu, brzy může dojít na územní spory s původní kočičí obyvatelkou. A to zejména, pokud je uzavřete přímo v domácnosti (bez možnosti výběhu nebo aktivního vyžití). Je tedy dobré vše dobře promyslet, protože kočky potřebují (jedna od druhé) přiměřený odstup.
Opatrné seznamování je základem. A nemyslí se tím jen uvedení nového zvířete do rodiny, kdy je dobré toto dělat mimo rodinné sešlosti, oslavy a prázdniny, kdy se domov hemží zástupy dětí s koloběžkami, ale i soužití koček samotných v prvních týdnech společného “hospodaření”.
Pach hraje u koček významnou roli a na nové zvíře si přivykají postupně. Ze stresu mohou i onemocnět. Že je kočka nadměrně nervózní poznáte tak, že se schovává do skrýše, odmítá z ní vylézt, nadměrně se čistí nebo méně žere. U kocourů jde navíc o značkování domácnosti ostře páchnoucí močí (matrace v posteli nevyjímaje).
Jak je seznámit?
Můžete je samozřejmě zpočátku držet v různých místnostech, pokud vám to velikost obydlí dovolí, krmit je zvlášť a postupně vzdálenost mezi nimi zmenšovat, až jednou umístíte misky na potravu (pelíšky a záchody) poblíž.Mezitím mají kočky čas přivykat na pach té druhé. Třeba díky tomu, že s každou kočku si chvilku pohrajete a ony mohou očichat vaše ruce. Bezpečné seznámení by měla být vaše priorita, protože ušetříte čas, který byste později vynaložili na konzultaci s odborníky.
Nové kočce ukažte, kde je škrabadlo, ať se vyhnete drápání záclon a polstrovaného nábytku, a také ať původní kočka nemá před sebou nevítané vzory chování. Může se totiž stát, že z určité žárlivosti začne mladší kočku, v pro vás nežádoucím chování, napodobovat (a začne vám třeba sedět na lince nebo jídelním stole).
Pokud dáte kočkám prostor, čas a dostatek pozornosti, možná vás překvapí svým kamarádským vztahem plným legrácek. Pokud je už pro vás a vaše kočky pozdě, zkuste třeba konzultaci se zkušenými chovateli, vaším veterinářem nebo odborníky jako je Klára Vodičková-Nevečeřalová (z pořadu Kočka není pes).
Jak dlouho si vaše kočky na sebe zvykaly? Podělte se v komentářích.
