To, že jsou chlupáči naší největší psychickou oporou, víme už dávno. A většina z nás to už někdy na vlastní kůži pocítila. Takže asi nebude žádným překvapením, že se svojí role chlupatého psychologa zhostili skvěle i během nedávno probíhající karantény. Máme pro vás konkrétní příběhy, které vás dojmou i rozesmějí.
Časopis Independent se ve svém nedávném článku zaměřil na to, že spousta lidí otevřela během nedobrovolně stráveného času jen v bytě svoje domovy pro kočky, které potřebovaly adopci.
Uvědomili si, že mazlíčci přinášejí obrovskou dávku bezpodmínečné lásky a přátelství, což je během těžkých časů to nejdůležitější. Zároveň si kočičky, které by také trávily jen další dny o samotě, našly nový domov.
Opravdoví parťáci do nepohody
Britka Jennifer Romano žije se svým zrzavým kocourem Jarvisem. ,,Jarvis mi byl obrovskou podporou. Vědět, že tohle malé zvířátko nemá ponětí o tom, co se ve světě děje a jen si užívá svůj klidný život, uklidňovalo i mě. Viděla jsem najednou věci z jiné perspektivy,” řekla Jennifer pro Independent.
Kočička Céline si karanténu se svým páníčkem Jen Kaarlo taky užila. ,,Vytvořili jsme si společnou rutinu, každý večer jsme sledovali filmy nebo volali přes video s přáteli. Pomáhalo mi to překonat den,” popsal Jen. Stejně jako Jennifer si také uvědomil, jak moc je pro něj mazlíček důležitý a co všechno pro něj znamená.
Co na to vědci?
Kočky a psi jsou opravdu obrovskou oporou, pokud se člověk dostane do takto nelehké situace. Narušení rutin má ale vliv i na jejich psychiku. ,,Divili bychom se, ale zvířata si od svého člověka potřebují během dne odpočinout. Jakmile jsou najednou ve společnosti pořád, mohou se s ním těžce vypořádávat,” vysvětlila Lauren Finka, expertka na kočičí chování. To se týká hlavně koček, protože, jak známo, ty si svůj osobní prostor a soukromí velmi hlídají.
Důležité je zachovat pro kočky místo, kde se mohou schovat dle libosti a nenarušovat jejich zaběhlý pořádek. Klasicky, sahejte na ni jen když ona chce. Ale předpokládáme, že nic jiného si k vaší chlupaté královně nebo princátku ani nedovolíte. Více stresující je také častá přítomnost dětí, to je potom tiché místo nutností.
A co vy? Jak jste společně s kočičkami a pejsky zvládli karanténu?
