Zamňoukala vám před dveřmi malá chlupatá kulička kotěcích chlupů? Nebo vám na zahrádku pravidelně chodí kočička a čeká, jestli jí nenecháte nějakou mňamku? Povíme si, co s těmito opuštěnými tvorečky dělat.
Situace u nás
Takzvané “venkovní kočky” jsou u nás skoro národní tradicí. Spousta lidí, především na vesnicích, vnímají kočku jako samostatnou jednotku, která si poradí za všech okolností. Opak je ale pravdou. Kočky na ulicích často strádají, nejen díky parazitům a onemocněním, ale také kvůli nepřetržité reprodukci dalších a dalších koťat. O životě koťátek ani nemluvě. Ne nadarmo se mezi ochránci říká: “Chceš zachránit stovky koček? Vykastruj jednu.” Proto bychom i my měli svého mazlíčka z ulice vykastrovat, než přijde se zásilkou malých koťátek a starostmi pro vás navíc.
Stáří kočičky
Důležitou roli při osvojení kočky z ulice hraje její věk. Samozřejmě, čím mladší koťátko je (v žádném případě jej ale neoddělujeme od matky, dokud nedosáhne věku minimálně 8 týdnů, ideálně a dle chovatelského zákona odstav správný ve věku 12 týdnů), tím si na pobyt uvnitř zvyká lépe. Pokud najdete koťátka velice mladá, ještě s modrýma očima, vyčkejte v úkrytu, jestli k nim přijde kočka, zvlášť, pokud ji začnou volat naříkavým hláskem. Je dobré zavolat místnímu veterináři případně spolku, který se ve vaší oblasti kočkami z ulice zabývá. Jelikož jich ale celorepublikově není mnoho, veterinář je jasná volba.
Nemusíme se ale bát, že si žádná starší kočka nebo kocour na pobyt doma nezvykne. Je to o jednotlivcích. Většinou člověk pozná, který jedinec se lísá a přede a snaží se dovnitř do domu dostat. Takovým bude život uvnitř vyhovovat. Kočičku nějakou dobu nepouštíme na zahradu, aby si na své nové teritorium zvykla. Samozřejmostí je tedy kastrace a zařízení venkovního prostoru tak, aby byl pro kočku bezpečný (sítě na balkon či okna, kočičí voliéry viz. článek).
První krok
Pokud si tedy osvojíme kotě nebo dospělou kočku či kocoura z ulice, naše první kroky by měly vést k veterináři. Ten provede základní vyšetření zdravotního stavu kočky, nezbytná očkování a dostanete i tabletky na odčervení. Zvlášť u koťat, postižených parazitózou v trávicím traktu, je důležité dodržovat pitný režim. Je třeba obrnit se také notnou dávkou trpělivosti, jelikož je vcelku pravděpodobné, že zvíře nějaké onemocnění prodělalo nebo prodělává a je potřeba mu s bojem pomoci. Zbavíme mazlíčka i vnějších parazitů, často klíšťat nebo blech.
Strava je základ
S veterinářem probereme také výživový stav kočičky. Ne všechny kočky, zvláště ty mladé, mají schopnosti a možnosti potravu si ulovit. Popelnice pak skýtají jedinou možnost. Kočkám mohou v těle chybět důležité látky, proto si na výživě kočiček z ulice dáváme záležet. Uvidíte, jak blahodárně se to projeví na jejich sametovém kožíšku a především náklonnosti k vám. Důležitá je také výživa po kastraci (viz. článek péče o kočku po kastraci). I nenásilným překrmením zvířete se můžete dopouštět nevědomého týrání. Obézním kočkám se hůře dýchá i tráví, mají omezenou možnost pohybu a čištění se a celkově méně pestrý život. Zatímco vám by se celodenní válečka v peřinách líbila, pro kočku může být podnětem ke stereotypii a špatné kvalitě života. O zdraví obézních koček ani nemluvě.
Způsob života kočky
Jak bude vámi zachráněná kočka žít je samozřejmě na vás. Nutno ale zvážit určité situace. Například již z právního hlediska má majitel povinnost mít své zvíře pod stálým dohledem a zodpovídat za něj. Výše uvedená alternativa s kočičí voliérou je tím nejlepším možným řešením z hlediska bezpečí kočičky a zároveň z hlediska neméně důležité kvality života. Spousta koček a kocourů po kastraci, zvyklí na život v domě ani nemají potřebu se toulat a bohatě se vyřádí na zahradě. Skvělou volbou je také „kočka na vodítku“, či spíše kšírkách. I o tom jsme pro vás připravili článek. Pokud jste kočičku jednou z ulice zachránili, nevyhánějte ji znova.
