Dnes mluvíme s Terezou Janečkovou o jejím chovu siamských a orientálních koček. Její chovatelská stanice se jmenuje Tender Beast CZ. Tereza Janečková začala s chovem s jednou siamskou kočičkou Julinkou. Jak už to tak bývá, postupně se chov rozrostl a nyní má doma deset dospělých koček. Siamek i orientálek, chovných i kastrátů. Navíc jednoho domácího třináctiletého černobílého kocourka, nalezence Zurba. Říká, že jsou pro ni siamské kočky srdeční záležitostí. Často se setkává s lidmi, co poté, co si pořídili siamku, už jiné plemeno nechtějí, je prý silně návykové.
Dobrý den, proč jste si vybrala tato plemena? Čím Vás zaujala? A jde vlastně o dvě samostatná plemena nebo jedno (díky společným předkům)?
Vybrala jsem si je pro jejich jedinečnost. Zaujaly mě nejdříve svým vzhledem, pak povahou. Siamské a orientální kočky jsou oficiálně dvě plemena, ale jde o takzvané sesterská plemena, která mají společné předky a mohou se vzájemně křížit. Je to do určité míry závislé na úhlu pohledu…
Jak dlouho se věnujete chovu siamských a orientálních koček? Jste do nich stále tak zamilovaná jako první den?
Moje první siamská kočička oslavila letos v únoru sedmé narozeniny. Takže je to sedm let, co jsem začala s chovem. Ano, stále je miluji, možná i víc než ze začátku. Je to dano tím, jak je postupně víc poznávám.
Komu byste orientální nebo siamskou kočku doporučila? Jsou chovatelé pro které nejsou vhodné?
Siamku nebo orientálku můžu doporučit lidem, kteří chtějí aktivního a náročného společníka. Nejsou vhodné pro lidi, kteří nejsou ochotni se jim věnovat a představují si je jako okrasu bytu nebo domu.
Jaké jsou tyto kočky s dětmi? A snesou se s dalšími mazlíčky (menší kočky, psi, atd.)?
S dětmi vychází naprosto bez problému, jsou k nim jako obecně všechna zvířata o něco málo tolerantnější než vůči dospělým. Siamky a orientálky jsou ve své podstatě smečková zvířata, takže společnost jiných zvířat, tedy i jiného druhu než jsou kočky vítají, bez problémů vychází se psy a co vím i králíčky. Co se týká zvířat chovaných v kleci (ptáčci, hlodovci) mají tendenci jim otevírat klec a pouštět je na svobodu.
Jak tyto aktivní a hlasité kočky zabavit?
Ideální je jim pořídit společníka nebo si je pořídit už k stávajícímu mazlíčkovi. Je třeba se jim hodně věnovat, rády si s lidmi „povídají”. Různé kočičí stromy, hračky, prolízačky je také zabaví. Ale dokáží si vyhrát s málem. Zabaví se i samy, ale pak těžko říct, co vymyslí. I když rády povídají, neznamená to, že jsou přehnaně hlasité, záleží na povaze, některé jsou tišší, jiné povídavější.
Co mají siamské a orientální kočky rády za aktivity (nebo vybavení)?
Hlavně potřebují vybavení bytelnější. Nepatří mezi velká a těžká plemena, ale jsou to agilní sportovci a tak vícemetrové skoky do dálky a výšky znamenají větší zátěž pro běžné kočičí stromy. Rády aportují, běhají v tunelu, ale překážkovou dráhu si vytvoří hravě z běžného vybavení bytu.
Siamská kočka prý pochází z Thajska… Jaké jsou legendy o jejím původu v thajské královské rodině?
Původ je historicky doložený. Tedy jak uvádítě nynější Thajsko, dříve království Siam. Těch legend a mýtů je více. Nejběžnější se váže k šilhajícím modrým očím a zálomku na ocásku, což býval dříve plemenný znak siamek. Nyní je to vada vylučující z chovu, ale mnoho mazlíčků s touto milou vadou stále najdete. Zálomek na ocásku prý vznikl, když si siamská princezna při koupeli potřebovala odložit prsten na ocásek své věrné siamky a ta, aby nespadl si udělala na ocásku zálomek. Šilhat začaly, když pak byl siamský kocourek pověřen hlídáním cenné relikvie v chrámu. Jedním okem vyhlížel svou družku, druhým kontroloval svěřený poklad…
Jak dávají najevo žárlivost?
Různě. Můžou vás ostentativně ignorovat, provádět rozličné naschvály, popřípadě hlasitě protestovat. Někdy se nechají přesvědčit, jindy jsou schopny vést letitou zákopovou válku (ve které se časem nepřiznaně vyžívají obě strany).
Jsou to kočky, o kterých se říká, že mají psí povahu. Jak se to projevuje?
Chodí vás vítak ke dveřím při návratu domu. Chodí vítat návštěvy. Pokud přijde do domu někdo ve vaší nepřítomnosti, jsou schopny i nebezpečně vrčet. Běžně a rádi aportují, mnohé se naučí chodit ven na vodítku. Také za vámi všude chodí jako pes.
Děkujeme za rozhovor, Terezo.
Starší příspěvek o siamských kočkách zde.
Fotografie: archiv Terezy Janečkové
