
Na 8. srpna připadá každoročně Mezinárodní den koček. My jsme se ho rozhodli připomenout přesně o měsíc později. A proč? Našich chlupatých královen a princátek bychom si přece měli vážit každý den, nejen tehdy, když mají svůj vlastní mezinárodní den. Kdy se kočky poprvé připojily k lidem? A kdy se staly vládkyněmi domácností?
Majitel kočky ji nikdy nevlastní; kočka domácí je oxymoron; pes je nejlepší přítel člověka, kočka je nejlepší přítel kočky. Okřídlená rčení, která zná asi většina z nás. Proto je stále malou záhadou, jak se vlastně do lidských domovů dostaly a jaká byla jejich cesta.
Divoké a domestikované kočky mají podobnou, ne-li stejnou kostru. Proto je pro archeology opravdovým oříškem zjistit, kdy se takzvaně udomácnily. První stopy přišly z ostrova Kypr v roce 1983. Archeologové našli čelistní kost starou asi osm tisíc let. Vzhledem k tomu, že na ostrov lidé asi jen velmi těžko přivezli divoké kočky, nález naznačoval, že k domestikaci došlo před osmi tisíci let.
Ovšem v roce 2004 našli na stejném ostrově člověkem pohřbenou kočku, a mnohem starší. Doba domestikace se tak posunula o dalších 1500 let zpět. O tři roky později byla v časopise Science uveřejněna studie, ve které vědci tvrdili, že kočky domácí se poprvé domestikovaly na Blízkém východě a spekulují, že proces začal už před 12 tisíci let.
Mazlíček celé civilizace
A to je v zásadě velmi střízlivý odhad, protože právě tehdy začaly vzkvétat první osady a primitivní civilizace. Jakmile začali lidé skladovat potraviny, přišly samozřejmě i myši. A s nimi kočky. Takže win – win, tady se kočičky pomalu, ale jistě dostávaly na svou dnešní pozici, a sice že domov patří jim.
Někdy máme z koček pocit, že samy nevědí co k nám cítí. ,,Miluje mě vůbec, když se ani neotočí za mým voláním?” ,,Proč mě ignoruje a mazlí se jen, když chce ona?” ,,Kde se ta roztomilá arogance bere?” – říkáme si. Ona nerozhodnost pravděpodobně pramení právě z toho, že po celou historii se ke kočičkám i lidé chovali nerozhodně. Někdo je oceňoval, někdo je v domácnosti nechtěl, jiný je uctíval.
Starověcí Římané i Egypťané si koček velmi vážili, byly pro ně ztělesněním Bohů, ochrany a svobody. Ve středověku se osud chlupáčů obrátil, kočky byly spojovány s čarodějnicemi a ďáblem. Až v 16. století se na Západě vnímání koček ustalovalo a pokračuje dodnes. Kočky jsou hvězdy filmů a komiksů. Počet značek vyrábějících kočičí výživu roste a hraček, kterých si ale stejně ty roztomilé packy nevšímají, je nepřeberné množství.
Kočky si toho v minulosti užily hodně a dnes je na nás, abychom jim všechny ty rozpolcené roky vraceli s láskou a pochopením. A plnou miskou!
Comments